Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Modulation of blood-testis barier by Sertoli cells
Faltýnková, Petra ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Semenotvorné tubuly ve varleti jsou tvořeny Sertoliho buňkami, které zde napomáhají procesu spermatogeneze. Ačkoliv byla Sertoliho buňka objevena už před více jak 150 lety, stále je na ní mnoho co objevit, zejména podrobnosti o jejím vývoji a jejích funkcích. Sertoliho buňka doprovází vyvíjející se zárodečné buňky po celou dobu spermatogeneze tak, že jim poskytuje hormonální, nutriční a fyzickou podporu a pohlcuje vzniklý odpad. Tyto intimní vyživovací interakce s vyvíjejícími se spermatocyty vyžadují stabilní a izolované prostředí, Sertoliho buňky proto vytváří chráněný kompartment těsně uzavřený hematotestikulární bariérou. Hematotestikulární bariéra je složitý komplex buněčných spojení vytvořený mezi sousedícími Sertoliho buňkami a tvořící nepropustnou bariéru v paracelulárním prostoru. Nicméně, spermatogoniální kmenové buňky zahajující spermatogenezi se nachází před touto bariérou, a proto musí vyvíjející se spermatocyty překonat hematotestikulární bariéru, což je striktně regulováno, aby byla udržena ve varleti homeostáze. Hematotestikulární bariéře je připisována také imunologická funkce, jelikož buďto izoluje specifické antigeny zárodečných buněk před imunitními buňkami ze systémové cirkulace, a nebo je uvolňuje za bariéru. Cílem mé práce je shrnout funkce Sertoliho buňky ve spermatogenezi,...
Studium regeneračního potenciálu progenitorů Sertoliho buněk u pulců Xenopus tropicalis po amputaci ocasu.
Wróblová, Aneta ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent)
Žáby rodu Xenopus představují ideální modelový organismus pro studium regeneračních procesů. U žab lze kompletní regeneraci pozorovat ve stádiu pulce. V pozdějších stádiích vývoje je tato schopnost ztracena. V Laboratoři vývojové biologie se podařilo založit buněčnou kulturu společných progenitorů Sertoliho a peritubulárních myoidních buněk (XtiSC) odvozenou z varlat samce X. tropicalis. Tyto buňky vykazují obdobné charakteristiky jako mesenchymální kmenové buňky, jež jsou v současné době předmětem zájmu mnoha vědců pro své imunomodulační vlastnosti a multipotentní diferenciační a regenerační potenciál. V této práci byl studován regenerační a migrační potenciál XtiSC po amputaci ocasu u pulců X. tropicalis ve stádiu 47 - 50. Pro usnadnění transplantačních experimentů byla vytvořena transgenní linie XtiSC exprimující RFP. Pomocí transplantačních experimentů pak byla potvrzena preferenční migrace XtiSC do místa zranění. S využitím pulců X. laevis s vyřazenou funkcí NO syntáz eNOS a nNOS bylo rovněž zjištěno, že migrace XtiSC do místa zranění je zprostředkována signalizací oxidu dusnatého. Imunocytochemickým barvením XtiSC in vitro byla zjištěna pozitivní exprese iNOS, nNOS a Pax7. Imunohistochemické barvení vibratomových řezů ocasu pulců s transplantovanými XtiSC potvrdilo částečnou kolokalizaci...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.